S unikátním objevem přišli Martin Golec z katedry historie FF UP, Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR a Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Zjistili, že v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu se nachází nejstarší jeskynní kresba na území České republiky. Vznik geometrických obrazců, vytvořených uhlíky na stěnách, datovala radiouhlíková analýza do doby před více než šesti tisíci lety.
V Moravském krasu je víc než tisíc jeskyní a asi v pěti největších se nacházejí četné pozůstatky, především podpisy lidí, kteří tam vcházeli od 16. do 19. století. Právě na ně se kolektiv vědců zaměřil ve svém výzkumu kreseb podpořeným Interní grantovou agenturou Univerzity Palackého.
„Moravským krasem se zabývám od roku 2007 a podpisy lidí, nejčastěji turistů, kteří do tamních jeskyní vcházeli, pocházejí z 18. století. V Kateřinské jeskyni jsme mezi nimi však objevili skupinu čar, kreseb, které se odlišovaly. Podezření, že pocházejí z jiné doby, nám potvrdila radiouhlíková metoda,“ řekl Martin Golec z katedry historie filozofické fakulty. Právě díky ní vědci dokázali, že se v Kateřinské jeskyni nacházejí nejstarší zjištěné jeskynní kresby na území České republiky. Vznikly v mladším neolitu, jejich stáří tedy čítá 6200 let.
„Technologie malohmotnostních vzorkůC14 je pro archeology velkým přínosem. Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR objevu hodně napomohl prostřednictvím vylepšením metody odběru vzorků jeskynních kreseb. Na vatě namočený ve speciálním roztoku odebraný vzorek je následně pečlivě připraven k měření ve speciálním přístroji a odeslán do maďarského Debrecínu ke konečnému měření. Úbytek radioaktivního uhlíku dokáže změřit období, kdy dílo vzniklo. Nová metoda odběru navíc kresbu poškodí jen minimálně, což je z hlediska ochrany významné,“ dodal archeolog z UP.
Smysl obrázků je podle něj však zatím nejasný. Umístění kreseb hluboko v temných zákoutích na nápadné výstupky a praskliny však vysvětlujeme tak, že si lidé tehdy takto označili místo, kde proběhly duchovní obřady zacílené na bytosti lidi převyšující. Martin Golec si rozhodně nemyslí, že by šlo o kresbu člověka, který kreslil pouze z dlouhé chvíle. Je přesvědčen, že za každou ze struktur autor obrazce viděl něco hlubšího, co současná věda bohužel zatím neumí rozklíčovat.
Unikátní objev se stane součástí bakalářské práce Lucie Maříkové, jejímž konzultantem je právě Martin Golec z FF UP. Data budou následně publikována v různých časopisech, velkou snahou vědců je publikovat unikátní objev i v britském prestižním vědeckém časopise Radio carbon.
„Je to až neuvěřitelné. Ročně Kateřinskou jeskyní projde asi 70 tisíc lidí. Generace badatelů i návštěvníků chodila kolem kreseb starých víc než šest tisíc let doposud bez povšimnutí,“ dodal archeolog z UP.